V našem seriálu jsme si doposud představili elementární prvky technického vybavení, jejichž spojení představuje jakýsi standardní set-up nebo chceme-li sestavu pro přehrávání muziky. Hudebníci, muzikanti, producenti a DJové jsou lidé kreativní a mají tendenci stále objevovat nové cesty stejně tak jako spojovat jednotlivé technologie tak, aby vznikaly nové možnosti. Těmi jsou nejenom neotřelé zvuky a progresivní aplikace, ale i, a to především, nové technické vybavení. Byly tak naprogramovány softwarové syntetizéry, sekvencery, aplikace pro živé přehrávání a komponování hudby, speciální ovladače a DJské pulty, přehrávače a zvukové karty. My se v tomto dílu zaměříme na tři velmi rozdílné a zajímavé cesty, o kterých se tvrdilo a nebo tvrdí, že se jimi tento obor bude ubírat v budoucnosti. Jedná se o digitální DJing (FinalScratch, MIDI kontroléry), živou produkci (Ableton) a audiovizuální produkci, která získala označení DVJing.

Digitální DJing postavený na FinalScratch
Základem této technologie je spojení gramofonů (práce s nimi, na které „vyrostlo“ velké množství diskžokejů) a počítače s aplikací, která se stará o skladbu. Základní myšlenka vychází z toho, že vlastně chceme gramofonem ovládat daný program a přehrávání muziky. Můžeme tak zachovat ovládací tendence, na které jsme zvyklí ze světa analogového (hledání prvního beatu, scratchování, zpomalování, zrychlování a rovnání s další skladbou) a zároveň možnosti, které nám poskytuje počítač a aplikace (přehrávání bez výměny desky, MP3, track-list, jednoduchá správa skladeb jako je třídění do skupin a tím pádem lepší orientace, vyhledávání...). Jak je to realizováno technicky? Jak jednoduše převést informaci o pohybu desky do počítače? Musíme použít speciální tzv. time-code vinyl, na kterém není nahrána klasická hudba, ale časový kód - digitální informace o „odehraném čase“ reprezentovaná dvěma frekvencemi rozdílnými pro jedničky a nuly (pokud si takovouto desku pustíme jako analogovou, uslyšíme to, co si pamětníci pamatují jako datový přenos modemem po telefonní lince). Tento signál je zpracováván vstupy speciální zvukové karty a převeden na již zmíněnou časovou informaci. Tou se v daném programu řídí přehrávání tak, že se dané skladbě určuje, kde má hrát a samozřejmě jak rychle. Výsledný zvuk je na výstupu již opět v analogové podobě zaveden, jak je zvykem, do kanálu mixážního pultu a následná práce probíhá klasickou cestou.

Průkopníkem a prvotinou v rámci této technologie byl Stanton se svým FinalScratchem. Verze jedna byla kruhová zvuková karta připojená přes USB do počítače. Celé toto řešení včetně programu od Native Instruments (TRAKTOR) bylo celkem jednoduché a fungovalo na PC s procesorem PIII s 512 MB RAM a několika GB místa na disku. První verze byla implementována pod Linux OS, který zajišťoval dostatečnou stabilitu. Celé zařízení ale trpělo několika neduhy, zejména problémy s inicializací karty. Ale pokud vše proběhlo jak mělo (včetně kalibrace), otevřel se svět digitálního DJingu v plné své kráse. To se psal zhruba rok 2003. Po nějaké době přišla stejná společnost s verzí dvě, která byla připojena primárně pomocí FireWire, nabízela možnost přenastavení citlivosti vstupů (tím pádem bylo možné připojit nejenom gramofon, ale i CD přehrávač s time-code CD) a několik dalších vymožeností jako mikrofonní vstup, možnost jednoduše nahrávat atd. Tím byl neotřesitelně nastartován vzestup této technologie, který následovaly i další firmy. Native Instruments si vyvinula Traktor Scratch a následně přichází firma Rane, která vytvořila svou odpověď na tuto technologii a pojmenovala ji Serato. To je dnes asi nejúspěšnější a nejčastěji používanou platformou. Právě na ni jsem se zeptal člověka na slovo vzatého, který ke své produkci dlouhá léta používá Serato i jiné systémy.


Je jím Alex DJ Oersted Vaněk (http://www.facebook.com/djoersted). Takže co pro tebe Serato znamená a co ti poskytuje? „Serato je technologie, která byla vždy nejblíže realitě klasického DJingu, bez zbytečných vychytávek, které stejně z nikoho lepšího DJe neudělají. Serato je jednoduché a odolné v reálných podmínkách. I když už s sebou nenosím 25 kg desek, Serato nezměnilo můj přístup k DJingu, jen jej zefektivnilo. Serato je kámoš, na kterého je spolehnutí. Můj technický set-up má dnes tuto podobu: 2x Technics SL-1210MK2, AH XONE 92, MacBook Pro, Serato SL3, Denon DN-HC1000S.“

Digitální DJing a Ableton
Základem je aplikace typu DAW (Digital Audio Workstation). Jedná se vlastně o ucelené pracovní studio, ve kterém můžeme připravit jednotlivé vzorky, smyčky, ale i celé skladby, následně je navázat na audio stopy a přehrávat pomocí zvoleného knoflíku. Ve stopách se ale mohou objevovat i softwarové nástroje (VST... ), externí prvky připojené pomocí MIDI a tak dále. Součástí je samozřejmě i několikastopý mixážní pult. Všechny stopy a jejich tempo se automaticky synchronizují. Tím vznikl velmi kreativní nástroj pro živou produkci, který ale vyžaduje celkem pečlivou přípravu. Omezení vychází dále z počtu knoflíků, pod kterými se jednotlivé skladby, vzorky a nástroje nacházejí. Celé ovládání je možné provádět na obrazovce myší, což je ale velmi komplikované. Proto vznikly a intenzivně se používají sofistikované MIDI kontroléry, jejichž ergonomie a design odpovídá rozložení prvků v aplikaci (Ableton Push, Novation Launchpad, Akai APC-40). Díky nim a barvě podsvícení jednotlivých padů je možné velmi rychle a intuitivně zjistit, co se pod daným knoflíkem nachází a rychle tak příslušný prvek odbavit. Jedním z kreativců, kteří touto technologií žijí, je tester a zaměstnanec Abletonu Jeff Milligan, s nímž se při jeho vystoupení můžeme setkat i v ČR. Základem jeho produkce je samozřejmě právě tento systém.


MIDI kontroléry
Tyto prvky jsou vlastně „jen“ řídicími prvky připojenými pomocí USB rozhraní k počítači. Odstranila se tak prvotní analogová cesta, která přišla s FinalScratchem. Řízení přehrávání skladby se provádí pouze pomocí MIDI příkazů přicházejících z ovladače. A nejenom to - součástí takového zařízení je i programem řešený mixážní pult, efektová jednotka a třeba i sampler. Celý proces přehrávání a míchání muziky se tedy provádí programově a nevznikají tak šumy a další negativní vlivy, jako je přeskakování jehly, vazby a tak podobně. Součástí kontroléru je velmi často i zvuková karta, která poskytuje finální signál zavedený do výkonového aparátu a tím vzniká kompaktní zařízení pro hudební produkci. Navíc je potřeba pouze laptop. Typickou aplikací vytvořenou pro tuto technologii je VirtualDJ, známý a oblíbený pro svou jednoduchost a malé nároky na hardware. Koncepce a vzhled těchto zařízení velmi často vychází ze základního DJského set-upu (dva přehrávače a mezi nimi několikakanálový pult). S nástupem mobilních platforem jsou čím dál tím více podporovány aplikace fungující na iOS a Androidu. Z nepřeberného množství firem a ovladačů je velmi těžké vybrat nějaké zástupce. Zmiňme tedy za všechny alespoň jeden - Vestax VCI-300. Jde o klasický prvek, který ve své střední části obsahuje knoflíky a kurzorový systém pro snadný pohyb mezi adresáři a jednotlivými skladbami. Díky tomu diskžokej nemusí „sundat“ ruce z přehrávače a hledat správné klávesy či kurzor myši na počítači a může se plně věnovat produkci.

DVJ technologie
S touto zkratkou přišla v roce 2008 firma Pioneer, aby tak označila umělce, který svou produkci provádí nejenom na úrovni hudební (DJ), ale i vizuální (VJ). Základní myšlenkou je spojení těchto dvou světů tak, aby synchronizovaně vytvářely jeden výsledný produkt. Vše je tedy spojeno dohromady a tyto dva vjemy navzájem korespondují. Jaké vybavení je zapotřebí? Základem jsou samozřejmě přehrávače a mixážní pult. Přehrávače musí být schopny odbavovat a pracovat s hudební skladbou a ekvivalentním obrazem. V tomto směru byla využita technologie DVD a vznikl tak přehrávač Pioneer DVJ-X1, který byl po nějaké době nahrazen novým DVJ-1000. Funkcionalita je ale naprosto stejná. Základem byla koncepce klasického CD přehrávače, ale pro DVD, takže jsou zde standardní ovládací prvky (Play, Stop, Pitch, velké Jog-wheel) a dohledový display, který zobrazuje nezbytné údaje jako číslo skladby nebo čas. Díky tomu, že je možné scratchovat a přehrávat pozpátku a podobně, vznikl takový video gramofon. Primárním výstupem je audio signál v analogové a digitální podobě a obraz (PAL - NTSC) - kompozitní, komponentní, S-video - pouze analogově. Sekundárně se dá připojit dohledový video monitor pro snazší kontrolu přehrávané skladby. Umělec - DVJ si tedy musí připravit odpovídající obrazový materiál spolu s hudebním a ten vypálit na DVD. Celý tento proces je nutné provést jako přípravu ve studiu a nikoliv až při produkci. Vytváří se vlastně videoklip, který lze pomocí tohoto zařízení přehrávat. Signály ze dvou těchto přehrávačů se přitom musí nějak spojit. Je možné použít dva pulty - jeden audio a druhý video, což by však bylo komplikované a popíralo by to myšlenku uceleně synchronní produkce. Takže musel vzniknout pult chovající se jako standardní DJský mix, ale i s video částí. A odpovědí je SVM-1000, čtyřkanálový pult, který pracuje se zvukem stejně jako s obrazem. Vše je zde synchronní. Každý kanál řídí společně jak zvukovou část (hlasitost, ekvalizér, citlivost), tak i tu obrazovou (intenzitu, jednotlivé barevné složky, nasycení). Díky možnosti využívat úkony známé z klasického DJingu bez nutnosti učit se něco velmi specifického byla zajištěna jednoduchost použití. Je tedy možné spojit dohromady až čtyři obrazové zdroje naráz.

Součástí pultu je i efektová jednotka, jejíž ovládání se provádí pomocí dotykového LCD. Ta pracuje ve třech režimech - Beat, Touch a Text. V módu Beat je hlavním řídicím prvkem hudba a vytvářený zvukový efekt a na něj ekvivalentně reaguje obraz (Flanger, Echo, Hall, Reverb... ). Touch je řízen dotykem a pohybem po displeji, takže primární je obrazový efekt a na něj reaguje zvuk (Ripple, Zoom, Blur, Kaleidoscop...). Textový procesor pak umožňuje doplnit obraz o napsaný text s pohybovou úlohou a opět ekvivalentně reagující zvukový efekt. Kromě toho všeho se zde nalézá odbavovač obrázků JPEG-Viewer, přes který je možné do pultu uložit až osm obrázků a odbavovat je. Výhodou pultu je velmi malá latence signálu, kterou oceníme zejména při připojení a smíchávání signálu z kamer. Výstupem je opět analogová forma video signálu a analogový a digitální zvuk. Spojením SVM-1000 a dvou DVJ-1000 získáme z hlediska DJingu standardní koncept chovající se jako „obyčejná“ sestava, ale s tím, že pracuje s obrazem. Umožňuje tak naši produkci posunout na další úroveň a spojit dva lidské vjemy, které se mohou navzájem doplňovat a podporovat a tím umocnit myšlenku vystoupení.

Závěr
Technologií je nepřeberné množství a ve světě kreativců za DJským pultem se stále objevují nové směry, kterými lze jít a nová spojení několika naprosto odlišných cest. Kterou z nich se vydat je velmi těžké rozhodnout, ale každopádně by to měla být taková cesta, která nejpřesněji vyjadřuje pocity, nápady a emoce a to by měl být vždy primární úkol DJingu jako takového.

Václav Klouda


Další díly seriálu
1. díl - ./recenze/djing-vcera-dnes-a-zitra-1-dil-t9521.html
2. díl - ./recenze/djing-vcera-dnes-a-zitra-2-dil-t9629.html
3. díl - ./recenze/djing-vcera-dnes-a-zitra-3-dil-t9798.html