DJing včera, dnes a zítra - 3. díl

Odpovědět
Uživatelský avatar
pixel
Administrátor
Příspěvky: 129
Registrován: 08 bře 2007 21:42

DJing včera, dnes a zítra - 3. díl

Příspěvek od pixel » 20 pro 2013 11:50

Mixážní pulty.

V předchozích článcích jsme si již něco řekli o zařízeních, kterými můžeme přehrávat jednotlivé skladby ať už z vinylového média, nebo v nějaké digitální podobě. Nyní přišel čas spojit několik signálů tak, aby vznikl výsledný zvukový produkt, který bude reprodukován našemu publiku. Tím prvkem doslova uprostřed naší sestavy, který toto umožní, je mixážní pult neboli mix a také mixák. Toto označení celkem logicky vyplynulo z faktu, že se muzika, mluvené slovo a nebo zvukové efekty vzájemně prolínají neboli mixují. Existuje mnoho metod, jak se to dá provést. Nás bude zajímat především technická stránka věci.

Mixážní pult má několik kanálů, jejichž hlasitost se řídí posuvným potenciometrem, který se označuje jako fader. U dražších a profesionálnějších pultů má každý kanál několikapásmové korekce (2, 3 nebo 4 pásma) a nastavení vstupní hlasitosti (Gain). Zdrojů signálu pro kanál může být hned několik a vzhledem k tomu, že mají odlišné úrovně a rozdílné frekvenční charakteristiky (Mic, Line, Phono), mají různé předzesilovače a tím pádem oddělené vstupy.

Doplňkovými funkcemi jsou různé efektové jednotky (Echo, Hall, Delay, Reverb, Sampler...) a zobrazovače úrovní, taktu a parametrů. V neposlední řadě je nutné zmínit křížový prolínač neboli crossfader, který plní funkci skupinového přechodu (k levé i pravé straně jsou buďto napevno, nebo volitelně přiřazeny jednotlivé kanály) a díky jeho horizontálnímu ovládání je možné provést přechod velmi rychle. Cílem míchání je vyprodukovat z různých zdrojů takový zvuk, který bude vyvážený a v němž nebude žádný z mixovaných prvků působit nepřirozeně.

Mixážní pulty - minulost je analogová, budoucnost digitální
V polovině šedesátých let pan Rudy Bozak (akustický inženýr a odborník v oblasti audio elektroniky) vymyslel a představil nejprve monofonní pulty CMA-6-1 a CMA-10-1 (6 a 10 kanálů) a následně stereofonní verzi CMA-10-2DL. Ve všech těchto typech nebyly použity tahové, ale rotační potenciometry, neboť lineární verze ještě nespatřila světlo světa. Se základní výbavou v podobě nastavení vyvážení a hlasitosti pro každý kanál, dvoupásmového ekvalizéru a hlasitosti výstupu a přepínače pro výběr kanálu pro příposlech s hlasitostí to bylo vše.
Obrázek
U nás samozřejmě kromě podomácku vyráběných zařízení dodávala své produkty Tesla (Studiomix 6-132) a postupně přicházely firmy jako SEAK a BST. Jejich výrobky už byly vybaveny o něco lépe a splňovaly požadavky pro klasický DJing (přibyl crossfader či korekce pro každý kanál). Začaly se také objevovat první integrované efektové jednotky, například digitální echo v pultu BST Atlanta 6. V devadesátých letech se s vlnou rozvoje a popularizace této disciplíny objevila na trhu jména jako Numark, Omnitronic, Gemini s produkty v nižší cenové hladině a mezi výrobci drahých a profesionálních pultů pak Rodec (MX-180), Ecler (SCLAT 8, který byl mimochodem modulární) a Pioneer (DJM-500). Produkty některých výrobců jako jsou Rodec či Ecler zůstávají ortodoxně analogové, u jiných se postupně objevují digitální prvky v podobě efektového modulu, který má parametrizovatelné funkce Delay, Echo, Hall nebo Pitch, viz mixpulty Pioneer.
Obrázek
Na přelomu tisíciletí se firma Allen & Heath zeptala DJské komunity, jaké nároky klade na správný mixážní pult. Výsledkem byla řada XONE pověstná vysokou kvalitou zvuku i zpracování. Mnoho zvučných jmen taneční scény, například Carl Cox, si tyto produkty dalo do podmínek svého technického rideru, další jako Richie Hawtin je pak signovali svým jménem a tím stvrdili jejich prestiž. Digitalizace začala stále více ovlivňovat celý pult a zvuk jako takový přestal procházet přes všechny potenciometry a fadery. Začaly se využívat napětím řízené zesilovače (VCA), tím pádem se hodnota z jakéhokoliv ovladače, faderu nebo potenciometru používala pouze jako řídící informace právě pro VCA a zvuková cesta byla tedy oddělena od té ovládací. Výhodou bylo v prvé řadě zásadní omezení praskání, šumu a dalších nectností, které vznikaly, pokud zvuk procházel celou cestou. Další výhodou pak byla možnost zpracování těchto řídících informací dalšími obvody, které je dokázaly zformulovat do podoby MIDI zpráv. Z pultu se tak pomalu, ale jistě stal i MIDI ovladač.
Obrázek
Vzhledem k připojení k počítači a vazbě na různé aplikce vznikla také potřeba použití výstupního zařízení, tedy zvukové karty. I ta byla časem integrována a tím se z obyčejného pultu stalo periferní zařízení PC připojované pomocí USB nebo FireWire (Korg Zero 8). Takovéto zařízení najde využití nejenom v oblasti přehrávání skladeb (TRAKTOR SCRATCH PRO), ale i při živě vytvářené produkci (Ableton Live Suite 8).
Obrázek
Posledním krokem byla úplná digitalizace pultu, což znamená, že analogový signál je hned po vstupu do pultu převeden na čísla, případně je použit přímo digitální audio vstup a celé prolínání, frekvenční korekce a efektování se provádí výkonnými DSP procesory. Nakonec se opět převodníkem vytvoří analogový signál. Tento koncept dovoluje ve velmi široké míře měnit parametry všech prvků, které se podílejí na ovlivňování zvuku, jako je například charakteristika faderů (lineární/logaritmická), nastavení ekvalizéru (frekvenční a dynamické rozsahy), parametry efektové jednotky a celkové nastavení pultu (velmi variabilní vazba na MIDI ). Všechny tyto informace jsou samozřejmě zobrazovány na barevném grafickém displeji. Typickým příkladem je EVO 5 od Ecleru. Dalším čím dál častěji integrovaným prvkem se stává síťový switch, který je nezbytný k propojení datové sběrnice, fyzicky realizované na platformě ethernet a sloužící k propojení přehrávačů, mixu a třeba i aplikace v počítači (Pioneer DJM-2000). Novým trendem je integrace několika zařízení, například CD přehrávače, mixu s interním propojením i externími vstupy, MIDI kontroléru a media playeru do jedné takzvané DJ konzole (Pioneer XDJ-R1).
Obrázek
Závěr
DJské pulty se postupně staly, z jednoduchých analogových prvků diskžokejského set-upu, komplexními zařízeními sdružujícími hned několik komponent v jeden celek. Díky integrovaným několikakálovým zvukovým kartám a MIDI rozhraní jsou velmi často hlavním a jediným prvkem, který DJ při svém vystoupení potřebuje k přehrávání a živému skládání muziky, samozřejmě ve spojení s příslušným programovým vybavením. O tom ale více pohovoříme v následujícím dílu, který se zaměří právě na MIDI kontroléry, karty a aplikace.

Václav Klouda


ObrázekDJ Agent
Vlastním jménem Martin Nauš, je známý svým nekompromisním techno zvukem a precizní technikou míchání. Stál u zrodu taneční scény u nás v devadesátých letech a je stále velmi aktivním DJem, který šíří techno zvuk pro stále další přicházející generace.

Jak jsi začínal, Martine, a jak dnes pokračuješ?
„Začínal jsem v roce 1995, takže jsem se učil samozřejmě na gramofonech Technics 1210, i když dlouhou dobu jsem měl jen jeden a jako druhý jsem používal starší Sony s řemínkovým pohonem, ale s možností regulace otáček - jednoduše řečeno bylo to peklo. Mix pulty pro DJe v té době prakticky nebyly a pokud ano, tak téměř nedostupné a hodně v plenkách, tudíž jsem hrál z malého podomácky vyrobeného mixu bez korekcí. V současnosti hraji z flash disku a to přes Pioneer DJM-2000, jako mix používám nejraději Pioneer DJM-800 nebo 900.“
ObrázekDJ Orbith
Aleš Gehringer neboli DJ Orbith je postavou reprezentující electro a progressive sound. Je jednou z ikon a stálic české taneční scény a právě to ho do jisté míry předurčuje k tomu, aby své bohaté zkušenosti předával dále formou výuky na DJské škole v Brně.

Tak tedy Aleši, jak vypadal vývoj tvého hudebně-technického světa?
„13 let jsem hrál z gramofonů a používal jsem výhradně značku Technics. Z důvodu vývoje jsem po této době nakrátko přešel k hraní z CD přehrávačů, ale bohužel mi tento styl hraní nepřirostl k srdci. Postupně jsem přešel k této konfiguraci, kterou ke své spokojenosti již pár let používám: TRAKTOR PRO 2, Audio 8 DJ, KONTROL X1, F1. V aplikaci TRAKTOR využívám převážně všechny 4 decky. Současný set-up mi maximálně vyhovuje.“
ObrázekDJ Friky
Jeden z předních českých hip-hop DJů, který je i lektorem a průkopníkem Serato technologie a zdatným soutěžícím v rámci Trouble Teamu (čtyřnásobní účastníci CZ & SK DMC TEAM Champions, 3th WORLD DMC TEAM 2013, Frikolora na COLOR MUSIC rádiu, Dance Exxtravaganza na rádiu EVROPA 2).

„Moje začátky jsou spojeny se skrečingem a mou první výbavou tak byly na brigádě v Americe pořízené gramofony Technics 1210 MK2, mixák SMX 201 a jehly Stanton. Následná změna směřovala v rámci zlepšení crossfaderu a stability desek k mixu Vestax 07 a jehlám Shure M44-7. Přechod k DVS systému byl přirozeným vlastním vývojem za stálého nedostatku aktuálních desek, navíc ve skvělém zpracování mixážního pultu Rane TTM 57 SL s vestavěnou zvukovou kartou a softwarem Scratch Live. Výrobky firem Rane a Serato používám pro živá vystoupení dodnes, stejně jako gramofony a jehly, ale už s mixem Rane Sixty-Two, ke kterému mám pomocí plug-inu The Bridge mezi sekvenčním programem Ableton Live a DVS Scratch Live otevřen VST MASCHINE MK2 white. V rámci různých performancí používám také plug-in Serato Video, ale to už je na další povídání.“

Další díly seriálu
1. díl - ./recenze/djing-vcera-dnes-a-zitra-1-dil-t9521.html
2. díl - ./recenze/djing-vcera-dnes-a-zitra-2-dil-t9629.html
4. díl - ./recenze/djing-vcera-dnes-a-zitra-4-dil-t9946.html

Odpovědět