Aneb jak to chodí u producenta a DJe.
27. 4. 2016
Je na čase opět opustit svět techniky a podívat se na to, kdo a jak ji používá. Já jsem si dnes vybral mladého nadějného talentovaného producenta, který se věnuje nejenom DJingu a producentství, ale i přednáškám na DJských a producentských školách. Thomas Coastline, vlastním jménem Tomáš Malina, pochází z Kladna, narodil se v roce 1985 a již v útlém věku projevoval zájem o taneční hudbu. Během studia na střední škole zaměřené na komunikace a digitální technologie, která mu dala právě ten potřebný technický základ, začal ve svých 16 letech experimentovat s vlastní produkcí ovlivněnou tehdejší taneční scénou. O několik let později ho jeho producentské dovednosti dovedly až na pódia s hvězdami jako je například Paul van Dyk a jeho tvorba patří k nejlépe hodnocené v ČR. Jeho koníček se stal jeho prací a nejspíš právě proto dosáhl takového úspěchu.
Tomáši, zmínil jsem o tobě několik základních informací a teď je na tobě, abys nám prozradil, jaké byly tvé začátky.
Začátky byly těžké, ale rád na ně vzpomínám. Jako student prvního ročníku střední školy jsem se rozkoukával, navíc přibylo dojíždění do Prahy a bylo méně času na vše, ale i tak jsem věnoval veškerý volný čas sezení ve svém studentském pokoji s dnes už směšným setupem - stolní PC s Windows 98SE, 14,5“ monitor, PC bedničky, sluchátka a demo FruityLoops Studia 2.7.2. V té době mi hodně pomáhal jeden dobrý kamarád ze školy, se kterým jsme se společně mílovými kroky posouvali dál a to jak ve zvuku, tak i v hudebních nápadech.
Jak ses dostal k produkci a co nebo kdo byl tvou inspirací, resp. počátečním impulzem?
Thomas Coastline: K hudbě jsem tak nějak přerušovaně tíhl už od mala. Pamatuji si na návštěvu známých mých rodičů, kdy jsem v pokojíku jejich dětí objevil malé Casio klávesy s doprovody. Dopadlo to tak, že jsem po celou dobu návštěvy brnkal a představoval jsem si, jak jednou budu stát před třídou na základní škole (bylo mi asi devět), budu hrát a bude to největší párty. Nicméně největším impulzem asi byla souhra okolností na již zmiňované střední škole, kdy jeden dlouholetý kamarád donesl program Dance Machine a Dance Ejay2 a já si díky reklamě na Viva TV koupil krabici s MAGIX Music Makerem. A aby toho nebylo málo, jeden člověk ve škole pořádal diskotéku a sháněl skladby a já zjistil, že téměř všechny z jeho seznamu mám.
V tu chvíli jsem se od něj dozvěděl, že taktéž skládá ve FruityLoops a dohodli jsme se, že založíme společný hudební projekt. Další obrovskou motivací do budoucna pro mě byla návštěva studia jednoho z vašich redaktorů Mirka Píši, který mě svými radami a osobností také hodně ovlivnil.
Považuješ se více za DJe, nebo producenta?
Určitě víc za producenta, i když posledních pět let jsem měl více hraní a zakázek pro jiné subjekty, takže jsem neměl moc času věnovat se svým věcem a vydával jsem v průměru jednu, maximálně dvě skladby za rok. Stále mám ale raději proces skládání, kreativitu a vůbec práci ve studiu nežli DJing.
Jak bys prezentoval projekt Thomas Coastline? Jakou muziku produkuješ?
Projekt Thomas Coastline je pro mne srdeční záležitost. Pod tímto pseudonymem vystupuji ryze s trance hudbou a to bez ohledu na subžánry, resp. škatulkování. Můžete mě proto slyšet hrát pomalé progressive trance warm up sety na 126 BPM, ale k ránu také energické sety na 140 BPM. Se skladbami se to má podobně. V minulosti jsem hodně vydával 140 BPM trance, ale později jsem vydal i pár pomalejších, progresivnějších věcí. Jako umělec razím heslo „profesionalita na prvním místě“. Bohužel, ne vždy se setkávám se stejnou odezvou. Také nehodlám změnit svůj postoj k hudbě a měnit hudební žánr, jako to udělali někteří mí kolegové. Už by to nebyl Thomas Coastline a ani mí věrní fanoušci si nezaslouží, abych přeskočil na něco mainstreamovějšího jen proto, že je to právě teď „in“.
Jak vypadalo tvé technické vybavení, když jsi začínal?
Velice skromně. Pomineme-li úplné začátky, tak první „opravdové“ studiové vybavení byla zvuková karta ESI Juli@, monitory ESI nEar05 Classic a Casio CTK s 61 klávesami. Pokud jde o software, využíval jsem hlavně FruityLoops od verze 2.7 až tuším do verze 4.5 a v zásadě jen s interními nástroji a efekty, dále pak NI Pro-53 - softwarový klon legendárního analogu Prophet.
Kam se technika ve tvém studiu posunula a co a proč používáš dnes?
Za těch 10-12 let, co se tomu věnuji, prošlo mýma rukama velké množství techniky. Měnil jsem jak poslechový řetězec, tak i nástroje, počítač a software. Pro poslech mi nejdříve sloužily již zmíněné ESI nEar05 s Juli@ kartou, později jsem pořídil kartu M-Audio Delta 1010 LT, protože jsem potřeboval více vstupů na syntezátory. Tou dobou jsem měl v řetězci ještě malý mixážní pult od firmy Tapco na ovládání hlasitosti. Monitory jsem v této sestavě vyměnil za kdysi velkou novinku Adam A7 a zvukovou kartu za MOTU Ultralite MK3, kterou vlastním dodnes. Na monitorech mi pořád něco chybělo, vyzkoušel jsem jich vcelku dost na home studiu (těch standardních). Po Adamech jsem pořídil Dynaudio BM6 MK1 a po nich pár od méně známého polského výrobce APS - Aeon Titandome. Tyto monitory mám dodnes a navzdory své ceně převyšují zvukem i některé dražší modely známých značek. Ve svém studiu je používá například i česká špička v oboru - Jirka Paška alias Ecson Waldes. Jako druhý pár monitorů jsem si pořídil KRK VXT6 + KRK Sub10. Chtěl jsem mít možnost porovnávat charakter dvou beden a také zapínat na pedál subwoofer, který mi pomáhá odladit i hodně hluboké frekvence. Do budoucna si plánuji pořídit Avatone Mixcubes, což jsou speciální monitory s jedním reproduktorem pro specifické kontroly v mixu a další speciální využití. U těchto monitorů odpadají některé neřesti, které se objevují u monitorů s více reproduktory.
Mýma rukama prošlo taktéž pár zajímavých nástrojů. Můj první syntezátor vůbec byla Yamaha CS1x, což byl v podstatě takový jednoduchý syntezátor/ROM player. Žádná závratná kvalita, ale nějaké zvuky jsem z toho vyloudil. Hned vzápětí jsme s kolegou pořídili napůl tehdejší legendu - „must have“ syntezátor Roland JP8080. Firma Roland tenkrát přišla s oblíbeným supersaw oscilátorem a ten zkrátka každý trancer musel mít. Ferry Corsten ho má ve studiu dodnes. Za první výplatu jsem si záhy běžel koupit Access Virus B desktop, který mi vydržel hodně dlouhou dobu a na kterém jsem složil většinu svých trance věcí jako například AfterHour, Tears atd. Jak šel čas, vyzkoušel jsem ještě NordRack2x, Kurzweil K2000, DSI Mopho, Novation Xstation, Roland SH01 Gaia, Waldorf Blofeld a nakonec Access Virus TI desktop, který mám dodnes.
Hardwarové syntezátory mají své kouzlo, jsou výborné pro kreativitu a mají většinou pevný zvuk, ale nakonec jsem zůstal jen u Virusu TI, na kterém naladím vše, co potřebuji a zbytek řeším přes VSTi softwarové nástroje. Doba pokročila a dnes rozhodují rychlost a pohodlnost používání a taktéž cena. Softwarové nástroje jsou mnohem levnější než kvalitní hardwarové syntezátory a také manipulace s nimi je rychlejší. I přesto uvažuji, že doplním své studio o nějaký „pure analog“ syntezátor, například DSI Prophet rack nebo rackový Moog. Jedna rada pro čtenáře - nevyplatí se kupovat laciné syntezátory, raději za tu cenu kupte virtuální nástroj, který vám udělá lepší službu a pokud už chcete opravdu „železo“, našetřete na pořádný kousek. Dnes se navíc dá spousta hardwaru pořídit přes inzerci.
Mým studiem prošla také řada akceleračních či efektových karet. Dlouhou dobu jsem používal TC Electronics PowerCore, poté PowerCore Rack i PowerCore FW či PowerCore PCIE, taktéž jsem měl UAD-1 a pak UAD-2 Solo. S PowerCore jsem se rozloučil, protože firma přestala kartu podporovat a vyrábět ovladače a nový software. UAD jsem prodal kvůli kompatibilitě se svými kolegy a přenositelnosti, ale uvažuji, že se k ní vrátím, protože nabízí opravdu kvalitní emulace nejrůznějších hardwarových mašin.
Ve studiu jinak používám ještě efektor Lexion MX200 (zejména na hally pro vokály), zmíněnou MOTU Ultralite MK3, Presonus Central Station jako ovladač pro monitory a sluchátka, dva Furman distributory elektřiny sloužící také jako centrální zapínání techniky, Mac Pro 2010, Apple Cinema Display 27“, mikrofon Neumann TLM102 a MXL V67i tube - lampový mikrofon, Rode SmartLav II, sluchátka AKG 240 MKII, MIDI master keyboard M-Audio Keystation 61es a Akai LPK25. Pokud jde o software, pracuji hlavně s tituly Ableton 9, Cubase, Wavelab Elements, NI Komplete 10, Sylenth1, Spire VST, Cakewalk: Z3TA+ 2, Sonic Academy: ANA, FabFilter Mastering Bundle, Waves, Vengeance FX Bundle 1 a 2, ReFX Nexus2, Synapse Dune, Nicky Romero Kickstart, Xfer LFO Tools, U-He Hive, Valhalla Room reverb a EastWest Composer Cloud.
Patřičně hrdý jsem také na svůj stůl, bez kterého by se vše do malé místnosti nevešlo. Stůl jsem si nechal vyrobit u firmy Buso Audio, která se zabývá výhradně výrobou studiového nábytku. Akustiku jsem vyřešil svépomocí „zrcátkovou metodou“, měřením pomocí Room EQ Wizardu a vlastním poslechem. Nejedná se tedy o profesionální stavbu s dokonalým měřením, na druhou stranu akustika je použitelná. Nejhůře se řeší basové frekvence a ty nejsem vzhledem k malým rozměrům místnosti schopen dovést k dokonalosti. Tento handicap supluji větším počtem monitorů, subwooferem a kontrolním poslechem na sluchátkách. Basové pasti a většinu absorberů mám od GIK Accoustics a nějaké další části od Vicoustic.
Na cesty pak využívám hlavně iPad Air s Cubasis a několika syntezátory jako je Sunrizer, Thor a Z3TA+ pro iOS. Zmíněný iPad taktéž někdy využívám k připojení rekordboxu a nebo ve studiu jako druhý display přes aplikaci Dual Display. Mým druhým setupem na cesty pak je Apple Macbook Air 13“ 2015, Focusrite Scarlett 2i2 a sluchátka Beyer Dynamics. Tuto sestavu mám hlavně na přednášky, field recording a přípravu skladeb na svá vystoupení.
Z čeho rád hraješ jako DJ?
Jako DJ jsem si prošel hraním z CD, vinylů i Abletonu. Nyní jsem se vrátil zpět k hraní z klasické sestavy, kterou tvoří Pioneer CDJ2000 Nexus, DJM800/900/2000 a sluchátka Pioneer HDJ1500, součástí je i kvalitní ochrana sluchu - špunty do uší vyrobené na míru. Skladby si připravuji v rekordboxu a nedám dopustit na Survival USB3 Flashdisky.
Vím, že netvoříš jen pro sebe, ale jsi také „ghost producent“. Vysvětlíš nám, co to znamená?
Ghost producing dělám zatím spíše okrajově i trochu jako koníček, ale věřím, že až se posunu hudebně a zvukově dál, budu moci pomáhat více lidem. Ghost producing znamená skládání hudby pro někoho nebo také s někým. Já raději dělám částečný ghost producing, to znamená, že klient má v hlavě představu, možná i nápad, ale není schopen ho dotáhnout do použitelné formy. Pak nastupuji já a snažíme se společně vytvořit něco, co se dá podepsat na vydavatelství a hrát v klubech, přičemž interpretem či autorem zůstává klient a já zůstávám skrytý v pozadí.
Není vhodné ptát se, pro koho jsi produkoval, ale určitě by bylo fajn zmínit žánry, ve kterých se tvá produkce objevila.
Rád zkouším různé žánry, netvrdím, že jsem univerzální, ale snažím se na české poměry vyjít vstříc v žánrech trance, dance, progressive house, EDM a future house. Jedna ze skladeb, kterou jsem produkoval, vyšla také na sublabelu Armada Records, resp. AVA Recordings.
Jsou i nějaké další obory nebo činnosti kromě produkce taneční hudby, které ve studiu provozuješ?
Thomas Coastline: Ano, poslední dobou mě hodně naplňuje výroba audia pro různá audiovizuální díla, ať už to jsou trailery, intra pro DJ vystoupení nebo také postprodukce audia pro různá videa. Jsem rád, že mám možnost spolupracovat se značkami jako jsou The Future Sound of Egypt, Aly & Fila, Transmission, Trancefusion, Magnetic, festivaly Mácháč, Smash the House apod. Z tohoto důvodu se vzdělávám i v oblasti field recordingu, tedy záznamu audia při natáčení videa a následné postprodukce.
Jak si představuješ svou budoucnost? Kam by ses chtěl posunout a co plánuješ vybudovat?
V ČR jsem si splnil veškeré své Djské sny. Měl jsem šanci vystupovat se zahraničními velikány a měl jsem tu čest nazvat české legendy taneční scény svými kolegy. To se málokomu povede a jsem rád, že jsem po dlouholeté práci dosáhl výsledků. Ovšem mým nenaplněným snem stále zůstává nějaké oficiální hudební vzdělání. Bude-li k tomu příležitost, rád bych se v tomto směru posunul a vystudoval nějaké vzdělávací programy zahraničních institutů jako jsou SAE, Point Blank nebo London School of Sound. Moje snaha se tedy bude ubírat tímto směrem. Dalším nenaplněným snem je hra na hudební nástroj - byť si sám zahraji co potřebuji, rád bych si do studia pořídil stage piano s plnou klaviaturou a začal navštěvovat hodiny klavíru. Nikdy ze mě nebude virtuos, ale pro vlastní satisfakci není nikdy pozdě začít, což neplatí jen o hudbě. Budiž mi vzorem příběhy talentů jako jsou Driftmoon či Jaroslav Beck.
Na záčátku jsem zmínil i to, že přednášíš na DJ školách. Představíš nám nějakou a řekneš nám, jak jsou tvé přednášky postaveny a na co se soustředí?
Ano, je to tak, snažím se své zkušenosti nejen producentské, ale i DJské předávat dál. Získal jsem spoustu poznatků jak u nás, tak v zahraničí a myslím si, že je potřeba „vychovávat“ nastupující generaci a pomáhat jí. Když jsem začínal, nebyl běžný přístup k internetu, ten měli jen vyvolení. Neměl jsem informace a každá rada byla dost ceněná a drahá. Nebyly prostředky na koupi drahých zařízení. Dnes je situace v tomto směru mnohem snazší, technika se dá nakupovat za nepoměrně nižší cenu, internet má každý, kontakty se vytvářejí mnohem snáz. Navíc u nás dříve absolutně nebyla možnost žádného oficiálního vzdělávání se v oblasti elektronické hudby. V zahraničí se za těch několik let vyvinula spousta státních i soukromých škol, kde se dá moderní hudba studovat. U nás zůstáváme stále jen u filmového zvuku na FAMU, v Písku a nebo u klasické hudby, zpěvu a hry na nástroj vyučovaných na konzervatořích, HAMU či JAMU. Ovšem vzdělávání v oblasti elektronické hudby a moderní studiové práce (zvuk pro média, počítačové hry, 3D animace) tu stále chybí. Díky bohu však svítá na lepší časy. Světlem na konci tunelu se zdá být nový projekt - soukromé školicí centrum Musartedu, kde se zaměřujeme právě na tyto opomíjené obory. Já budu konkrétně přednášet o svých dosavadních zkušenostech s produkcí taneční hudby, ať už trance či EDM. Zaměřím se take na své DJské zkušenosti a to nejen z živých vystoupení, ale také z oblasti sebeprezentace, výklad se bude týkat i nepsaných pravidel v prostředí DJs. Půjde zkrátka o cenné informace, které vám jen tak nikdo nedá. Příležitostně také přednáším o produkci v kostce na občasných eventech Czech DJ Academy.
Tomáši, moc ti děkuji za velmi pěkný rozhovor a doufám, že jsme našim čtenářům opět trochu přiblížili tu lidskou část hudební scény tím, že jsme nahlédli pod producentskou pokličku. Ještě jednou děkuji a přeji hodně úspěšných producentských počinů a vyznamných vystoupení.
Odkazy
www.thomascoastline.eu
www.soundart.cz
www.djjingly.cz
www.facebook.com/thomascoastline
www.youtube.com/thomascoastline
www.twitter.com/thomascoastline
www.instagram.com/thomascoastline
www.mixcloud.com/thomascoastline
Václav Klouda