Sampler je zařízení určené k odbavování diskrétních nahraných zvuků a zvukových smyček, určené pro produkci skladeb ve studiu nebo pro živé hraní. Na rozdíl od syntezátoru, ve kterém se zvuk vytváří pomocí oscilátorů, modulátorů a obálek, v sampleru musí být zvuk nahrán jako krátký zvukový soubor (například WAV) a nelze s ním pracovat v takové míře jako u syntezátoru (měnit jeho základní parametry - frekvenci apod.) a lze jej v zásadě jen odbavit a efektovat. Zvuky a smyčky se do samplerů dají velmi často nahrávat analogovou cestou a poté editovat. Odbavení je řízeno samostatnou jednotkou, které se říká sekvencer. Ten řídí jednotlivá připojená zařízení (po MIDI apod.) - ve kterém okamžiku a s jakými vlastnostmi mají hrát - začít generovat zvuk, odbavit sampl, vytvářet efekt a tak dále. Spojením těchto jednotlivých prvků může vzniknout komplexní modul, nazývaný jako Groovebox. Několik firem vyvinulo kombinaci sekvenceru a sampleru, což samozřejmě přináší jednodušší řešení sestavy, bez nutnosti alespoň tato dvě zařízení propojovat externě. Toto zařízení pak může figurovat v sestavě jako doplňující nástroj pro obohacení vystoupení, kdy hlavními prvky jsou klasické DJské komponenty (gramofony, CD přehrávače, DJský pult). Jedním z komplikovaných okamžiků ale může být synchronizace taktu mezi samplerem a přehrávanou muzikou. V některých případech je potřeba sáhnout po externím generátoru MIDI hodin. Celou tuto problematiku velmi efektivně vyřešila firma Pioneer ve svém sampleru SP-1, který jako zdroj časové informace dokáže používat DJ-link, standardně určený pro synchronizaci skladeb mezi jednotlivými přehrávači a efekty v DJských pultech. DJS-1000 vychází z myšlenky a konceptu SP-1, ale v designu přehrávačů CDJ-2000, ať už kvůli lepšímu rozmístění v DJském setupu, tak i kvůli jednoduššímu a intuitivnějšímu ovládání.

Popis a funkce
Jak již bylo zmíněno, DJS-1000 je sampler v obalu standardního přehrávače, čemuž odpovídá i globální rozmístění prvků. V horní časti je dotykový displej pro správu celého zařízení s enkodéry pro změnu zobrazovaných parametrů, v oblasti Jog-Wheel matice padů pro odbavení samplů a pod nimi tlačítka jednotlivých kroků sekvence. Na levé straně tlačítka Play-Stop a řízení efektové jednotky, na pravé straně se nachází tahový potenciometr a knoflíky pro řízení tempa (jak je zvykem u CDJ).

Po zapnutí zařízení je nutné vytvořit nový projekt, který se dá posléze uložit pouze na externí USB médium, nebo načíst nějaký z připravených projektů uložených v interní paměti. Ve skupině připravených projektů najdeme několik různých stylů, jako house, techno, dnb apod. Základní banka zvuků je uložena taktéž v interní paměti, ale je možná dohrávat vlastní, nebo načíst projekt jako balíček včetně samplů. Po načtení se podle obsazení vysvítí jednotlivé PADy vybranou barvou, kterou je možné samozřejmě měnit, a ve stejném rozložení se na displeji ukážou se jmény a doplňujícími informacemi. Každý ze samplů jde editovat, lze mu nastavit hlasitost a další zvukové parametry. Vybrat jej můžeme buď úderem do příslušného PADu, enkodérem, nebo přímo na LCD. Pokud klikneme přímo na zobrazovači, nebo enkodérem potvrdíme stisknutím, zobrazí se detailní náhled na sampl. Zde je možné vybrat zvuk, který má být přiřazen danému PADu (Browse). Tlačítko Sampling/Edit otevře nabídku, ve které lze zvuk editovat (ořezat, limitovat) a nebo nahrát nový z externího linkového zdroje (LINE-IN) a poté provést editaci. Když máme připravený zvuk a vrátíme se knoflíkem Back do předchozí obrazovky, můžeme upravit režim přehrávání (Playback - kdy šesticí enkodérů pod LCD měníme výšku - Pitch - začátek, konec, režim Loop a odbavení), obálku (AMP Envelope) a efekt (FX1). FX1 v sobě nese výběr efektu (Compressor, Chorus, Flanger…) a editaci jeho parametrů, opět pomocí enkodérů. Dalším prvkem je LFO (Low Frequency Oscillator), určený pro modulaci nejenom základních parametrů samplu, ale i efektové jednotky nebo MIDI informace.

Celou dobu jsme pracovali se vzorkem zvuku, takzvaným samplem. To ale není vše. Pod jednotlivé PADy lze přiřadit i další funkce. Mohou být v jednom režimu (THRU) průchozí pro linkový signál (LINE-IN) a v okamžiku odbavení ho „propustit” a efektovat. Další možností je vyslaní MIDI zprávy.Ta může být složena s NOTE i CC a právě těch CC může být několik (pro funkci CC1 jsou čtyři a pro CC2 šest). Navíc lze do zprávy přiřadit i příkaz Bank Select nebo Program Change. Lze tedy velmi sofistikovaně ovládat externí zařízení (výstup DIN) nebo aplikace (USB). Zde nutno podotknout, že DJS-1000 nevysílá zprávy simultánně se samplem, takže si člověk musí vybrat, zda-li PAD bude audio nebo MIDI. Obě varianty nejsou naráz možné a do doby, dokud se tato volba neprovede, do cílového zřízení nepřichází žádné informace s výjimkou případných hodin (je-li nastaveno). Jednou specialitkou je předpřipravený systém zpráv pro syntetizér Pioneer TORAIZ AS-1, u kterého jsou vlastnosti jednotlivých parametrů konkrétně popsány. Tím by vznikl set-up, kdy DJS-1000 by byl „pouhým sekvencerem” a AS-1 zařízením, který generuje zvuk.

Na stejné obrazovce ve spodní půlce se nachází zobrazení Sequence, které nám po rozkliknutí ukáže, ve kterých krocích sekvenceru daný zvuk hraje. Zde je možné jednoduše přecházet mezi editací jednotlivých BARů (sekvence 16 kroků), posouvat je, vše smazat nebo kvantizovat. Editace se provádí bankou šestnácti tlačítek ve spodní části zařízení.

Tak a teď zpět na hlavní obrazovku. Na LCD v jeho levé části vidíme další tři režimy zobrazení, a to Sequence, Track Setting a Mixer. Sequence nám zobrazí kroky aktuálně vybraného BARu všech 16 samplů (po řádcích). Potvrzením rotačním enkodérem na daném řádku se opět přesuneme do menu editace samplu. Spodní enkodéry tentokrát slouží k nastavení hlasitosti jednotlivých stop a ke změně dalších parametrů (Pitch…). Track Setting nám poskytuje možnost zvolit kanál pro Chop (přirovnal bych ho zhruba k sidechain), volbu barvy PADu a ikonky vyjadřující typ nástroje. Mixer je klasický 16stopý mixážní pult, na kterém nastavíme hlasitosti jednotlivých kanálů (samplů), Pitch, balanc a hlasitost mater výstupu.

Na obrazovce máme ještě pár údajů. BPM tlačítko otevře menu, ve kterém lze rychlost nastavit buďto hlavním enkodérem včetně swingu, nebo ji můžeme „naťukat” pomocí TAP, a nebo si sampler dokáže detekovat rychlost přehrávaní z linkového audio vstupu. Hodnota nastavená v políčku BPM pak odpovídá nule na Pitch-Fader. Ten najdeme v pravé části přehrávače jako tahový potenciometr. Nad ním se nachází knoflík pro změnu rozsahu. Knoflíkem Tempo Reset, v jeho střední části, můžeme kdykoliv nastavit nulu a vypnout tak možnost změny polohou. Pro dočasnou změnu rychlosti (zrychlení / zpomalení) jsou určeny knoflíky Nudge + / -. Díky nim lze provést srovnání beatu s ostatními zařízeními, pokud nepoužíváme automatickou synchronizaci.

Další nabídka hlavní obrazovky se skrývá pod Quantize. Funkce kvantizace je pomocník pro zarovnání odbavení samplů k časovým značkám. Lze ji nastavit v rozsahu od 1/8 až do celého taktu, vztaženo k jednomu kroku, beatu, baru nebo celému paternu. Díky tomu se například při nahrávání sekvence nástroje z PADu vždy trefíme přesně do doby. Zde je možné i nastavit start sekvence z jakéhokoliv PADu (funguje jako play tlačitko).

Velmi důležitá je možnost synchronizace, jejíž nastavení se nachází opět na hlavní obrazovce pod tlačítkem Sync. V tomto kroku můžeme zvolit, podle čeho se bude DJS-1000 synchronizovat (PRO DJ LINK - tedy přehrávače CDJ) a přes které MIDI rozhraní se bude posílat time code ven (DIN/USB MIDI). Lze tak provádět synchronizaci dalších nástrojů nebo aplikací připojených k DJS-1000 (testoval jsem v Abletonu).

Poslední aktivní nabídkou je správa Scene/Pattern, pod kterou vidíme nejprve obsazení jednotlivých scén patterny (vlastně sekvencemi). Právě zde je možné provádět kopírování a mazání jednotlivých scén a patternů. Ostatní zobrazení jsou již informační, o tom jaký index v set-upu má sampler (1-4) a je-li v synchronizaci s DJ-LINK.

Banka 16 podbarvených barevných PADů má několik režimů. Mute umožňuje ztlumit dané nástroje. Hot Slice slouží k dobavení samplu, od jeho jedné z 16 částí na které je rozdělen. Slice přehraje jen tu 1/16 samplu. Při podržení jednoho z těchto dvou tlačítek zobrazí displej rozložení samplu s dělením do zmíněných 16 úseků, které je možné editovat (posouvat) a přidávat tak další části (paradoxně jich tak může být více jak 16). K těm, které jsou „navíc”, se dostaneme tak, že počátek celé PAD banky posuneme volbou Area. Posledním režimem je Scale, díky kterému lze přehrávat a samozřejmě ukládat do sekvence daný zvukový vzorek v různých výškách a vytvořit tak melodii.

Ve spodním pravém rohu najdeme skupinu tlačítek pro správu sekvencí (patternů) a scén. Pravidlo je takové, že z kroků jsou složeny sekvence (jakési stránky) v patternu a ty se pak nachází ve skupinách, kterým se říká scény. Standardně se pattern skládá ze 4x 16 kroků (proto čtyři modře podsvícená tlačítka). To ale není pevným parametrem. Kombinace kláves Shift a Pattern rozsvítí pod PAD bankou knoflíky, které říkají kolik kroků daná sekvence má, a právě ta čtveřice modrých tlačítek umožňuje zvolit na kolika „stránkách” se budou kroky nacházet (1-4). Přechod nebo výběr scén a patternů se pak provádí zmačknutím příslušného knoflíku. Mezi jednotlivými patterny přecházíme plynule, až když předchozí dohraje. Scene ve standardním režimu dává na výběr nejprve scénu a po kliknutí na ní pattern. V režimu Scene Jump pak přímo skáčeme mezi scénami na poslední použitý pattern ve scéně. Levý dolní roh obsadila tlačítka Play/Stop/Cue (ve stejném designu jako u CDJ) a funkce REC pro nahrání MIDI sekvence, kdy údery jednotlivých padů jsou zaznamenány s ohledem na princip kvatnizace, a tím pádem zarovnány k časovým značkám time-grid.

Nad touto sekcí je efektová jednotka rozdělená na dva moduly. První s dotykovým lineárním dotykovým ovladačem má čtyři režimi. První dva, Pitch a Repeat, jsou pevně dané a další dva, User 1 a 2, lze definovat v nastavení systému. Funkce se vztahuje k aktuálně vybranému samplu, který když současně odbavujeme a dotýkáme se ovládací oblasti, mění daný parametr. Druhý modul je „klasická“ efektová jednotka, kterou aktivujeme knoflíkem ON/OFF a intenzitu efektu ovládáme otočným potenciometrem. Tuto jednotku lze naparametrizovat pomocí menu, do kterého vstoupíme knoflíkem FX na levé straně displeje. V této nabídce můžeme vybrat typ efektu (HPF, LPF, PITCH…) a kanály (samply, neboli tracky - stopy) na které má mít vliv. V nabídce Select Track můžeme vybírat individuálně, nebo aktivovat/deaktivovat skupinu se stejnou vlastností (barva nebo nástroj).

Sampling je funkce, která umožní přímo přistoupit do režimu nahrávání z linkového vstupu. Do nabídky se dostaneme stejnojmenným tlačítkem, opět nalevo od LCD. Po vybrání místa pro sampl je nejjednodušší zvolit Unload (vymazání aktuálního samplu z pozice) a znovu kliknout na sampl. Úroveň vstupního signálu regulujeme v horním pravém rohu potenciometrem Input Level.

Rozhraní a konektivita
Na horním panelu se nachází USB rozhraní pro zasunutí USB disku. Na něm se mohou nacházet projekty a samply. Samozřejmostí je tlačítko USB Stop pro bezpečné vyjmutí. Přední hrana obsahuje dva konektory TRS (1/4” i 1/8”) jako sluchátkový výstup s regulací hlasitosti. Opět velmi praktické. Vzniká tím nezávislost na DJském mix pultu, ať už v okamžiku živého hraní „s kolegou”, kdy si potřebujete připravit smyčku, a nebo v režimu stand-alone, například ve studiu. Na zadní straně přístroje máme linkové vstupy (nesymetriké TRS 1/4”) a výstupy (nesymetrické TRS 1/4” a RCA) a konektor RJ45 pro připojení na DJ-LINK. Pro MIDI jsou zde DIN-5 (IN a OUT/THRU), druhé rozhraní MIDI je řešeno přes USB port. Právě díky DJ-LINK a MIDI lze DJS-1000 propojit v různých konfiguracích s dalšími zařízeními, ať už je to osobní počítač s aplikací nebo jiné moduly samplerů/syntetizérů.

Závěr
DJS-1000 jsem testoval v několika režimech i aplikacích. Základním použitím, pro které je tento produkt určen, je DJská sestava, kdy lze použit pro synchronizaci DJ-LINK. Ovládání je velmi intuitivní a pokud má člověk alespoň základní znalosti a zkušenosti s tímto typem techniky, tak si bez větších problémů vytvoří smyčku s připravenými samply. Díky již vytvořeným projektům lze stavět již na nějakém základu a pouze upravit již hotové projekty. Zkoušel jsem použit standardní WAV a AIF soubory (MP3 nezobrazí - nelze použit) s tím, že na USB disku musí být uloženy v definovaném adresáři (\PIONEER DJ SAMPLER\Samples\), nikoliv libovolně - DJS-1000 je neukáže. Nejjednodušší cestou jak na externím disku vytvořit požadovanou strukturu je připojit ho do sampleru, načíst standardní projekt a uložit ho na USB. Tím vznikne potřebný systém souborů a adresářů, kterému DJS rozumí.
Dalším testem bylo propojení po USB s Abletonem. Nebylo nutné instalovat ovladače (macOSX 10.10.4). V aplikaci lze bez problémů použít DJS jako zdroj MIDI clock. Na sampleru je ale nutné nastavit výstup MIDI v menu SYNC (standardně je směřován na DIN). Signál MIDI hodin, včetně řízení pozice ve skladbě, fungoval bez jakýchkoliv problémů. Nicméně překvapením byl fakt, že sampler nevysílá automaticky zprávy ze svých ovládacích prvků. PADy jsou jediným případným zdrojem zpráv a pokud chceme externí aplikaci pomocí nich, je nutné změnit typ PADu ze samplu na MIDI zprávu. A nelze používat oboje tak, aby PAD odbavil zvuk ze sampleru a zároveň vyslal MIDI.

DJS-1000 našel uplatnění i v další oblasti, kterou je svět osvětlovací techniky, přesněji řečeno laserových aplikací. Pro laser show aplikace používám Pangolin Beyond a při produkci naživo, nikoliv z časové linky, je potřeba zapínat a vypínat jednotlivé zóny (samostatné skupiny laserů) tak, aby vznikla sekvence, kdy se rozsvítí jeden po druhém, nebo blikají na přeskáčku apod. Řešení se nabízí buďto programově nějakým skriptem, nebo řízení po MIDI, které je pro mě příjemnější. Často je set-up složen z lichého nebo nestandardního počtu zón a většina sekvencerů mi i díky složitosti obsluhy/programování nevyhovovala. DJS-1000, díky možnosti pomocí vlastně několika mála kliknutí změnit počet kroků v sekvenci a díky přehlednosti, nabízí z mého pohledu perfektní nástroj.

Zařízení je velmi dobře zpracováno a asi v tuto chvíli není coby se mu dalo zásadního vytknout, kromě již zmíněné nemožnosti odbavit zvuk a zároveň vyslat MIDI - to je ale řešitelné na úrovni firmware. Dle mého názoru se jedná o velmi dobrý doplněk DJské sestavy, která může velmi dobře obohatit/zpestřit vystoupení.

Výrobce: Pioneer
Zapůjčil: BaSys CS s.r.o.

Václav Klouda